Asi začneme být pověrčiví.

Na startu to dlouho vypadalo, že budeme luštit ve dvou, ale nakonec se nás sešlo všech pět plus plyšová kachna, kterou Pinda objevil na eBay, když zjišťoval, proč se v  Česku neprodávájí plyšové kozy.

1 – Zvěřinec – 17.00–18.00

Po hymně slyšíme podivný text a spoustu zvířat. Přestože nás baví dělat UÁÁ, tak máme problémy s rozlišením hů a bů a jsme smutní, protože tam není ani jedna kachna.

První morsevovkou část máme celkem rychle (ani nevím, jak se to dělalo), druhou máme jen do půlky. Takže míříme na Svoboďák (tam je to dobrý) a na Zelňák (tam je hovno). Opět se scházíme a dotahujeme řešení do konce, okolo 18.30 rozkládáme bivak v Mekáči pod Petrovem.

2 – Zrcátka – 18.30–20.40

Tlustý čáry jsou zrcátka, ke každému zrcátku přiřazujeme čárkovanou věc, nebojíme se čmárat do papíru a po nějaké chvílí stříháme. Asi po hodině na to zkoušíme svítit ze všech možných úhlů, vystřihujeme, svítíme na to z ještě dalších směrů… něco tam vylézá, ale žádná hitparáda.

Navrhuji jít ven, do tmy, kde nejsou rušivá světla – já tam vidím C, Pinda R, já v dalším E nebo taky M… Vracíme se dovnitř, protože nám je zima a zkoušíme dál podle tvarů to nějak vyhaluzit. Kdyby bylo druhý E, tak je třetí 3, hledáve ulice na 7, co začínají C nebo R, Wambli potom řekne Českou, já ji tam vidím a upalujeme tam. Cestou si vzpomenu na upřesnítko, volám o správnou lokaci – asi Magistrát. Chvíli hledáme na nádvoří, dokonce vykukujeme až na Husovu, ale kde nic tu nic.

Vracím se za zbytkem týmu, který mezitím začal řezat a potvrzuje, že vychází CES, přeměřím na mapě 230 m a vracím se zpět na magistrát, tentokrát z jiného směru a nalezeno. Čekám ale na zbytek týmu, protože to prý stojí za to.

3 – Kaňka – 21.00–21.25

Stálo to za to. Bunkr byl tajemně pěkný (všimli jste si morseovky v barvách světýlek?). Kaňka elegantně jednoduchá. Ani jsme si nesedali. Bez vyznačeného středu by to bylo hardcore. Bereme to přes Maliňák na šalinu.

4 – Lednička – 21.45–4.40

Nejdelší překonaný zásek v historii Bazingy. Po vyluštění jsme se nedokázali shodnout na tom, co nám trvalo tak dlouho.

Štěstí a smůlu jsme rozřadili hned, i LEDNIČKA zazněla celkem brzo, i převední na plus a mínus (magnetky, myslím, nezazněli, ale už to nevím jistě). Já se vsázím o dva dolary, že to není lednička, protože by to šlo poznat lépe, takže zkoušíme Logika nebo Tetris a okolo půlnoci se přemisťujeme ke Staré osadě.

Zkoušíme všechno možné. Lednička má 8 písmen, ty se napíšou nahoru, pak to bude propadávat a na každém šedém znaku se něco změní a pokaždé to bude smysluplné slovo, voláme o pomoc regulérní výraz a slovník (vychází seznamka), zkoušíme interpretovat morseovkové znaky různě podle toho, co dají souřadnice v součtu ale nevíme, jestli jsou mínus a mínus dvě mínus nebo plus.

Potkáváme spoustu neobyčejných lidí, třeba dvě slečny, jež prohlašovaly: „On luští křížkovku! Dvě v noci a on luští křížovku! To se může stát jenom v Židenicích!“ „Aha, tak my jsme v Židenicích,“ odpověděl Michal.

Nejvíc psycho byl ale chlápek, s delfínem na krku, který přišel asi v jednu a po dvou hodinách znovu. Nejdřív to na nás zkoušel s geocachingem a když se dozvěděl, že luštíme šifru, tak se na ni podíval a pak nám začal radit: „Tak tady se ti potká štěstí a štěstí a vznikne ti tady tohle. A tady máš štěstí a smůlu a vznikne ti puntík. Musíte to brát víc matematicky. Možná nejste zas až tak úplně ztracení.“

Po hádce čtyřech opilých cikánů místo opouštíme a přesunujeme se před nějaké lázně. Cestou přicházíme na magnetky, a že by se mohly nějak přitahovat, ale magnety mají přece dva póly. Na konci cesty jsme se shodli na monopólech.

A pak se objevil retardovaný holub. To je zvláštní. Vždy jsme se více spoléhali na retardovanou kachnu (více v sekci Kachna). Retardovaný holub se objevil, mlátil křídly o stěnu budovy a potom spadnul, až to zapraskalo. Uvědomili jsme si, že taky jenom mácháme křídly o stěnu a že musíme spadnout. Tak jsme začali posunovat magnetky dolů. Nejdřív všechny zaráz, potom i postupně.

Nakonec to bylo docela pěkně, což jsme ale po sedmi hodinách odmítli uznat. Rozhodli jsme se, že už se nikde jinde nezasekneme.

5 – Křížovka – 5.00–5.40

Za mě nejpěknější šifra. Vyplnili jsme křížovku, přišli na sudoku, vyluštili sudoku a na tajenkových políčkách nic nevyšlo. To už by přece nešlo vymyslet. Jediné, co tvůrci ještě mohli ovlivnit byla legenda. Počítáme, kolikáté je výsledné písmenko v legendě, zjišťujeme, že je tam vždy jen jednou a Janča za chvíli hlásí výsledek

6 – Sporty – 5.55–6.10

Poprvé (a naposled) nám přesun zabral méně času než luštění. Objevujeme sporty v textu i v obrázku, nacházíme korelaci, vepisujeme a odcházíme.

7 – Matičky – 6.25–11.50

Přicházíme zároveň se svítáním. Odhalujeme podobnost s matičkami i s pravítkem v tvaru i intervalech po obvodu. Na obvod píšeme abecedu. Vevnitř je 13 trojic, takže si myslíme, že to bude tříúrovnňový závit, který se bude točit, ale tento nápad padá, když někdo zmíní, že ty trojice vevnitř jsou podle abecedy. Z toho jsme vyvodili, že nezávisí na pořadí, ale jen na existenci. Zkoušíme, jak dát ta tři písmena dohromady – součet, průměr, těžiště…

Težiště! Kreslíme intervaly na pravítko a vážíme. To je asi 9.00 (Problém je v tom, že máme dvě sice abecedy, ale žádnou správnou). Takovéto řešení se nám sice líbí, (využíváme úplně všechno a vysvětluje to i všechny důsledky), ale nic z toho neleze. Časem jsme zakreslili i správnou abecedu (hnusný písmenka jsou na kraji, to je dobře) a začali znova. I toto jsme ale opustili a zkusili jsme celou věc znovu zanalyzovat.

Zjistili jsme třeba, že obvod vnitřního kruhu přes pomlčky je 26 cm. (Dokonce jsme z toho dostali „TYGR CZ“.) Žádné další nápady nepřišly a staré jsme nezopakovali všechny. V 11.50 toho necháváme a jdeme na šalinu.

Cestou se dovídáme, že správné řešení skutečně bylo vážení. Já s Michalem nad tím ještě ve vlaku špekulujeme. Z poznámek jsme zjistili, že jsme matičky pokládali podle obou špatných abeced a ne podle té třetí, správné. Proč jsme to neudělali, na to jsme nepřišli. Asi nějaký blbý zkrat nebo baboraď co.

Osobně se mi letošní ročník oproti loňsku moc nelíbil (nejspíš i proto že loni jsme se dostali o hodně dál). Hlavně bych vytknul dramaturgii šifer, že na začátku byly takové těžké (bez nápověd by některé týmy skončily i na dvojce), ale možná z testování vyplynulo něco jiného. Zatím převažuje radost nad překonáním sedmihodinového zákysu a vztek nad nevyluštěním sedmičky, i když jsme byli jen kraťoučký krůček od správného řešení. Tož tak.