Author Archives: Bazinga

TMOU 21 – Oko bere (bramborovou příčku)

Zorganizovat akci pro 1200 lidí ve svém volném čase je naprosto úctyhodný výkon. Zvlášť, když ta vícnežtisícovka hráčů jsou nároční uživatelé, kteří mají očekávání a těší se jako myš v údolí na nivu. I pár let po tom, co jsem z organizátorského kolečka vypadl, si přesně vzpomínám na zamotanou Tmou 14, na moment, kdy jsem hru odstartoval a dav čelovek roztrhl úvodní obálku. Ten pocit, že se nezastavitelně spustilo něco, nad čím člověk strávil nepřeberné večery, byl elektrizující. Ne nepodobný tomu, jaký jsem zažil při startu i letos, jen na opačné straně stavidla. Ale popořádku!

Bazinga letos zapsala do kasína krom mě a Janči i několik posil – Emu z IQtIQ, Markétu z ČHMÚ a Jirku Šofku z legend a písní. A protože náhoda je blbec a Jirka nevybojoval svou účast s rýmičkou a dutinami (což nám potvrdil hodinu před hrou), vypadalo to na přesilovku krupiérů. Naštěstí si Janča umí vybrat chlapa a 59 minut před startem potvrzuje svou účast její Honza z Chrasti, neboli Koprda, který ruší svou jízdenku na vlak a po Sendviči 2012 půjde na svou druhou šifrovačku! Takže složení týmu je něco jako dva páry a malý pštros.

Continue reading

Matrix v Třeskoprskách

Téma Matrixu 2017 přivítal nejvíc Pinda, protože je sám jeho téměř integrální součástí, třebaže bez háčku. Načež se dozvěděl, že pojede na konferenci a identitu nejrychlejšího zajíce ve světě kreslených postaviček (sorry, milý Bugs Bunny) bude muset přenechat někomu z nás. No a protože všichni kamarádi už šli za jiné týmy a hlavně jsme nechtěli být tak početní jako organizátorský A-tým, zůstali jsme ve čtyřech. Jako Čtyřlístek. Honza vyrobil uši z podložky před sprchový kout, drátků, provázků a voskovek(!), což je skoro umění, zvláště, hovoříme-li o studentovi neuronových sítí.

Continue reading

Tmou 2016

kachna_tmou_2016

Kachna zpívá hymnu Tmou

Kdysi jsem furiantsky prohlašoval, že nebudu organizovat Tmou, dokud ji neprojdu. Organizoval jsem už třikrát, ale nedošel nikdy. Nejblíž jsem k tomu měl paradoxně úplně napoprvé, kdy nám chyběla půlhodina na dojití do cíle (to jsem ještě nevěděl, že šifry mohou být těžké a že bychom se na nich měli zaseknout). Kvůli studiu v zahraničí jsem si letos dal od organizování pauzu (vymýšlení kvalifikace nepočítám) a tedy šanci napravit svůj dlouholetý rest.

Ale:

Continue reading

Harry Bazinga v Azkabanu

Nevím, jak se to může v životě lidském stát, ale občas se jde člověk nechat dobrovolně zavřít. Třeba Harry Houdini do kazajky, ježek do klece, hrdinové Narnie do skříně nebo 1000 lidí do Azkabanu. I my jsme takto chtěli udělat řádnou inspekci tamních cel a proto musela celé akci předcházet tradiční svíčková, která nám v base bude dodávat energii. Znalec neighbourhood knowledge Pinda vybral hospodu, kde dřív buď parkovali koně a nebo lokomotivy, prostě lokální architektonickou zajímavost – Lokál. Svíčková se vešla, pivo taky. Prý přišla řeč i na podivně zadané místo startu třemi anglickými slovy (what3words), ale to jsme byli zrovna všichni na záchodě.

Continue reading

IQtinga na Napalmně 2016

Tým jsme dávali dohromady dlouho. Sám jsem byl, kromě prvního ročníku, na všech a chtěl jít letos znova. Nikoli však zbytek Bazingy (Matěj běhal v noci po lese, Janča cvičila jógu, Lucka že prý ze Seattlu nepřiletí a Michal s Pindou prý z prahy taky ne). Tak jsem začal shánět tým.

Continue reading

Sendvič 2015 (CZ_datapart)

To jsem si jednou rebelsky nevzal Bazinga triko, a tak píšu.

Ačkoli jsme jsme s Pindou tvořili pražskou menšinu, nakonec jsme neluštili v Brně, ale všichni v matce měst, blíže vortexu (de)šifrování, který se letos vyskytoval u Londýna.

První sadu strávím mapováním bludiště, kde dělám fatální chybu při interpretaci rohu jako hrany. Naštěstí zbytek týmu stříhá, točí kruhy, fandí, kouká na filmy, dělá z kopců na Šumavě stromy až i na prdel dojde. Takže do další série jdeme téměř kompletní.

Další školskou sérii si rozdělujeme, řešíme, až se všichni zase sejdeme u kalkulaček. V mírném časovém presu a za dvojitých negací připouštíme CHYBU, ale nakonec to poCHLAPíme.

O sendvičové pauze volá Londýn, kdy si sdělujeme dojmy a hecujeme se do další půle. Stíháme i svačinu a Janča vykládá příhodu o strýci z Hané, kterého za domem pobodaly včely, a tak “otekl”. Přece tam jen tak nezůstane 🙂

Ve třetí sérii opakujeme dělbu práce ze druhé, každý si připisuje nějaké skalpy a všechny šifry přesouváme do kategorie vyluštěno.

Tiskneme poslední sadu úloh, britská část týmu je asi před námi, my někde v první desítce (výsledkovku moc nesledujeme). Vyluštíme ty nejlehčí šifry (tj. ty které vyluštíme 🙂 A přemýšlíme, kde jinde se vyskytuje vzor 7+5+7+5 než v podivném Excelu.

Po skončení hry a obnovení výsledkovky se těšíme z bedny a prakticky vzato prvního místa mezi týmy z Česka. Díky orgové!

P.S. Následně se spojujeme přes (K|k)anál a londýnské osazenstvo nechápe, proč se tak smějeme banální příhodě o strýci, jenž opuchl po včelím žihadle.