Protože Lucka a pořádek jsou nerozluční přátelé, mám za úkol doplnit reportáž i z tak okrajové akce, na jakou nás rekrůtovala Krůta. Tedy, ne že by byla Krůta jakkoli okrajová šifrovačka, naopak, neotřelé šifry a nápady ji postupně posouvají na stále vysluněnější místo naší sluneční soustavy, ale naše účast se jinak než okrajovou nazvat nedá. Hráli jsme ji totiž dva.

Přihlásil jsem Bazingu a jak už to tak v životě lidském bývá, člověk občas zůstane sám. Přemluvil jsem tedy Věrku, toho času svou slečnu (slovo přítelkyně prosím nepoužívejte, neboť se tak vzájemně mezi sebou oslovují čilé čtyřicátnice v Dekameronu), abychom podnikli pěkný výlet a možná občas si cestou vzali nějaký ten papír, poseděli při pikniku a po uplynutí limitu pro řešení šli dál.

A tak jsme to do puntíku plnili. Alespoň ze začátku. Vlajková lodní abeceda překrytá matematickými symboli a jakýmsi grafem šla úplně jinou cestou a nás ani nepozdravila (ale šifra moc hezká!), což se ukázalo na plácku mezi paneláky v Komárově mírně demotivující. Zvlášť když to pro některé z týmu byla první šifra v životě:) Nicméně pak jsme u střílení darebáků vyhráli pouze s nápovědou a šifra s obchody také nemohla dlouho vydržet nápor našich nákupních vozíků. Na textovce si připisujeme bod a porážíme i některé dobré týmy (které ale  touto dobou již pochodují z cíle na další šifrovačku).

Krajina na jih od města skrývá nečekaná zákoutí a Holásecká jezírka pak korunují celý poklidný výletový zážitek. Žárovky tak luštíme na pěkném břehovém palouku a i tato pěkná šifra se rozsvěcí už po jedné nápovědě! Teplé večerní podnebí urychluje i rychlost vyluštění průřezové šifry (5 minut!) a poté nás kolébá k odpočinku u Arboreta. Použít mince nás nejenže nenapadne, ale ani s sebou takřka žádné nemáme. Po uplynutí limitu se vzdáváme a s poslední KOšifrou se jdeme podívat do cílové hospůdky. Pochválíme orgům výbornou hru (krom většiny šifer především trasa na jedenáct hvězdiček), zastydím se před Dejwem ohledně svého absolutního bludu v písemce z Algebry:-) a popovídáme se zbytky soupeřů.

Krůta je vynikající věc. Pořádat šifrovačky ve dne a v teple má do sebe víc, než by se mohlo zdát. A proložit jimi mrznutí někde po nocích se prostě musí. Zvláště u Holáseckých jezer se pak o slovo stále více hlásil ten starý bazingovský nápad udělat šifrovačku na Mácháči na šlapadlech. Třeba tam bude letošní Kachna. Nebo příštěroční Krůta. Nebo úplně jiná drůbež!:-)