Předehra
Máme problém. Nemáme mapu. Matěj, věřící v dobro lidí, je odhodlán ji stihnout koupit ještě před odjezdem vlaku do Adamova, kde je start. Myslí si, že mu ji prodají dříve, přestože oficiálně otevírají až v osm. My ostatní se mezitím uvelebujeme ve vlaku a držíme mu palce. Marně. S rozjezdem vlaku v 8:03 Honza odesílá Matějovi smsku B. Toto písmeno označuje přechod na plán B, podle něhož Matěj míří na autobus do Útěchova, odkud je to do Adamova co by kamenem dohodil. Podle jeho slov mu vlak ujel asi tak o třicet vteřin, neb paní v knihkupectví nebyla moc dobrá.
00 Noty
Startovní šifru noty vyřešíme za sedm minut, právě když Matěj dobíhá s mapou. Vyrážíme směrem, ze kterého právě doběhl, z čehož má převelikou radost.
01 Šipky
Šipky. Moc. Různě dlouhé, různě čerchované, s různou délkou vzorku, pod různým úhlem. Délka vzorku nakonec nehraje roli, což je nám moc líto, když jsme si tuto veličinu tak pěkně pojmenovali.Přesto nás ale šifra potrápila, strávili jsme tu více než hodinu. A ještěže máme tu doporučenou mapu, se kterou Matěj doběhl, bez ní bychom to mohli zabalit hned taddy. Smíšené sklonování hrad a pán, předseda na ženě a povídání o transvestitě nás provází cestou vzhůru k Útěchovu.
02 Orienťák
Orienťák. Lucka je ráda, že si po výšlapu odpočine, kluci jsou rádi, že si trochu zaběhají Vzorová dělba práce. Orienťák se dvěma orienťáky v týmu je brnkačka a my se přesunujeme dál, škoda že nemáme boby.
03 Dlouháni
Předčítáme jako prvňáci a nic. Pinda polévá kachnu čajem. Chudák kachna dostává na téhle šifrovačce pěkně zabrat. Co ale s tou šifrou? Po mnoha beznadějných pokusech Matěj čte Arizona. Tam je teplo, radujeme se. Netušíme, jak to dělá, ale za chvilku po Arizoně nássledují další smysluplná slova. Nakonec se z Arizony vyklube krizeni, ale to taky berem. I když pořád netušíme, kde to Matěj bere. Asi nějaký autistický záchvat, radujeme se, když běžíme z kopce ke křížení potoka a žluté. Cesto pěkně rráčkujeme rruty šuty Arrizona a moc si to užíváme. U křřížení rrozbíjíme táborr.
04 Svátky
Odskakuju si do křoví a když se vracím, všichi už se zvedají. Kdyby Tomáš věděl, kdy má svátek, určitě by mi utekli. Jdeme. Přesunujeme se. Už se řítíme. Pokračujeme na další stanoviště. Věty o jednom, dvou, třech a čtyřech slovech si také moc užíváme. Pinda dostává trestné body, když neumí ve třech slovech říct, že si potřebuje odskočit. Obecně mu ty tříslovné věty moc nejdou a je velmi rád, když konečně vyzvedáváme šifru.
05 Výherní automat
Zvířátka. Kytičky. Oddělovače. Tři proužky, výherní automat. A pak ještě orientace všech obrázků. pak už nic. Dlouho nic. Totálka. Prý binárka. No to teda. Cestou na Horku se snažíme zpětně přijít na správný postup, ale ani s popsaným řešením to nezvládáme. Matěj konstatuje, že to je první šifra, kterou neumí vyluštit ani když zná postup. Inu, všechno je jednou poprvé.
06 Stromy
Lístečky z herbáře (nechtěla bych tuhle šifru chystat) popsané čísly a příslušené stromy s naučnými cedulkami podél cesty. Jednoduchá obíhačka. Kdybychom si nespletli jasan a habr, byla by to otázka pár minutek, takhle se zdržujeme o minutečku víc. Ano, božíčku, na dalším přesníku nás čekají zdrobnělinky. Je to takové veselounké a slaďounké, cestičkou na náš štěkají pejsáčci a když z rouřičky vylovinkáme další šifřičku, jsme opravdu mocinky rádi.
07 Q
BlablaQblableQblabliQ. Tohle zkrátka nešlo. Chlýftým vedle nás se sice zvedá, jako že ví, ale nám je zima, začíná sněžit a padat tma, a tak se rozhodujeme pro totálku. Ještěže tak. K řešení vynechat Q a namalovat věco do mřížky 5×5 máme daleko předaleko.
08 Mapové značky
Hospoda, naše spása. Venku chumelí a je tma, horký čaj nám přijde vhod. Ani ho však nestačíme dopít, stačí totiž pojmenovat mapové značky, spočítat výskyty a vybrat příslušná písmenka. Opět jsme rádi, že máme doporučenou mapu, která nám dává pořadí čtení. Čaj sléváme do termosky a jdeme dál.
09 Bludiště
Odoláváme ohni a vůni buřtů. Nemáme moc času, takže se přesunujeme směrem k civilizaci. Cestou v tunelu dáváme pár minut bludišti. Nejsme ale žádní Ajnštajni, a tak nás ani tohle divné slovo nepraští do očí. Chtěli bychom to risknout a jít do rokle, jenže do které? Totálka to řeší, naštěstí celkem brzy, svíčka by nás jen tak nebyla napadla. Valíme se o tunel dál.
10 Knihy
Vyzvedáváme poádku, kterou Honza trpělivě asi stikrát předčítá. Zároveň se u toho přesunujem do Mokré Hory, což se ukáže jako správný postup. Postupně odhalujeme většinu děl, i když Ferdu Mravence a Quo Vadis se dozvídáme až v cíli a Švejka mylně zaměňujeme za tři veterány. Naštěstí to na vykoukání hřiště stačí.
11 Lodě
Proboha. Smotaný pruh papíru, téměř nekonečně dlouhý. Téměř nekonečně se rovná 117 řádků, ale i tom přijde děsivé, neb naše hodinky ukazují 18:38, pouhých 22 minut do konce hry. Lodě. Lucka s Honzou předčítají a moc si to užívají, Pinda s Matějem křížkují až se jim od tužek kouří. Řečkovice, železniční stanice, čas vyluštění 18:54. Honza s Matějem (opět díky bohu za orienťáky) se rozebíhají, aby se alespoň podepsali o stanoviště dál. V 18:59 Lucce zvoní telefon, kluci nemají upřesnítko, honem, honem, karta týmu je samozřejmě na dně batohu. Břízy 80 metrů severně. Podepisujeme se v 19:00, stihli jsme to. Very nice beautiful!
12 Hrající krabice
Šifru nám organizátoři sklízejí před očima a posílají nás do cíle, který je na gymnáziu v Řečkovicích. Funíme do kopce, po kotníky ve sněhu. Tohle je poprvé tuhle zimu, kdy je v Brně sníh. Rozhodně pěkné zpestření celé šifrovačky.
Závěrem
Se třemi totálkami víme, že na tom nesme úplně nejlépe, ale ani zdaleka nejhůře. Podle průběžného pořadí to vypadá na krásné sedmé místo. Vyhrávají přizdisráči, kteří si vzali jen dvě totálky a došli až do cíle, Alberti jsou se třemi totálkami a dojitím do cíle třetí. Nám bohužel chybělo vyluštění šifry s číslem 12 a dojití do cíle na to, abychom bojovali o medaile. Ale hlavní je, že jsme si to užili.
P.S. od Honzy
Cestou jsme se rozhodli uspořádat někdy uproštřed léta (aby nebyla taková zima) vycházkovou šifrovačku okolo Mácháče.