Fotky (Janča): Picasa

Před startem

Bazinga na Bedně na bednu, psali jsme si již v prvních organizačních mailech. A tak se taky stalo. Ale pěkně od začátku. Lucka s Tomášem a Michalem se ráno namotivovali písněmi z playlistu, ze kterého už se pomalu stává tradice a v němž nechybí hity jako “Je naprosto nezbytné” či “Walking on Sunshine”. Jako bonus k tomu zvládli test z Bravíčka, podle něhož je Tomáš stejně dokonalý jako Zac Efron. Dobré vědět.

Sraz byl domluven na třináctou hodinu do restaurace Na Slamníku nedaleko startu. Byla to náramná orientační rozcvička; jako první dorazili Tomáš s Luckou, následovali je Michal, Matěj a na závěr Janča. Během oběda, ze svíčkové už se také stává tradice, jsme si ujasnili významy některých slov: Lucka zjistila, co je to závrt, Tomáš objevil rozdíl mezi kolokací a kolokviem. Naučné. Posledním úkolem před startem bylo sehnat 0,75 l horké vody (termosku, čajový sáček i cukr Lucka měla, vodu jaksi pozapomněla). Matějova teorie dobrých lidí nezklamala a mohlo se na start.

Start – Brány

Vybrat co nejmenší unikátní číslo se nám nepodařilo. Čím více jsme spekulovali, tím více ale se objevovalo. Samozřejmě, že mezi kandidáty byla jednička i miliarda, nakonec jsme si ale řekli, že jistotou bude nějaké rozumné dvouciferné číslo. Vyloučili jsme všechna pěkná čísla (rozuměj prvočísla, 42, čísla s opakujícími se číslicemi atp.), a pak jsme si řekli, že třeba 38. Takhle pitomé číslo přece nemůže nikdo jiný dát. Omyl. Tohle pitomé číslo vybralo rovných deset týmů, v naší bráně sice jen pět, ale i tak to stačilo na krásný start z posledního místa. To, že naší pozemskou bránu si vybralo nejvíc týmů, nás už vůbec nepřekvapilo. Statistici, plačte.

01 Konvexní obaly, Morseovka, Golf

Souhlásky v trojúhelnících a čtverečcích vidíme hned, kde ale vzít samohlásky? Michal říká cosi o konvexním obalu a Matěj čte. Výborně. Morseovka je takovým malým deja vu pro Matěje a Lucku (organizátoři letošní TMOU, kteří teď budou muset vymyslet něco jiného). Tomáš s Jančou řeší golf tak rychle, že ostatní ani neví, o co tam šlo. Hurá na dvojku.

02 Vektory

Střelec na ostrově je jasný, šachy po chvíli taky. Matěj s Tomášem odhalují, o jakou věž se jedná, a máme první vektor. Koulení krychle se nám nedaří. Potvrzuje se Matějova teorie, že převalování není jednoznačné a vypadá to na prekérní situaci. Naštěstí zasahuje Tomáš, který kouli přetočí vždy jen jednou, a další vektor je na světě. Zbývá brněnsko pražský teleport, který Janča řeší bez pomoci brněnské části, kterou se pak její řešení jen potvrzuje. Vzhůru na vyhlídku!

03 Barevné vlajky

Pražáci nás celou cestu straší velkým kopcem, a taky že jo. Uff, celí zpocení vylézáme nahoru a posíláme smsku. Jsme tu první! Není slov, která by popsala naši euforii. Stáhnout tak nešťastný start takhle rychle, o tom jsme ani nesnili. Chvilku se kocháme představou, jak se všichni naši známí budou tvářit, až jim v smsce přijde Bazinga na prvním místě 🙂 Ale už je čas luštit. Sedm barev, ale duha to není. Svislé a vodorovné trojice, vlajky to jsou. I když to nepovažujeme za triviální znalost, prověřujeme naši teorii přítelem na telefonu a vyrážíme na Velkou skálu.

04 Žalem mák kur ryl

Stále první. Nevěřícně se rozhlížíme a čekáme útok za všech stran, až to trochu hraničí s paranoiou.Zatím ale nic. Věty s navazujícími slovy, neproporční písmo, 22 řádků i sloupců. Zkoušíme mřížku s dírami tam, kde slova nenavazují, ale nic z toho. Pak Lucka spojuje první větu do písmene b, které je později interpretováno jako P. Máme vyhráno.

05 Zvířátka v kříži

Pořád první, ale pár minut za námi kdosi zuřivě dobíhá a hledá šifru. Asociujeme zvířátka a určujeme polohu čtverečků v mapě. Co ale dál? Prodlužování tras nikam nevede, stejně tak asociace na další zvířátka (Jágrův tučňák, tečkovaná beruška, Tracyho tygr, Kovářská s koněm…). Když už to začíná vypadat bledě, zeptá se Janča, jestli by v tom nemohl být polský kříž. Mohl.

06 Semafor – těla obojetných

Zjišťujeme, že je před námi Černý racek, zvířátka jsme asi počítali moc dlouho. Semafor je jasný hned, pootočení dělá některá písmena stejná. Pěkné. Na řádku slov objevujeme vždy společnou ruku, pro příště tedy tělo. V domnění, že máme vyhráno, užuž začínáme balit. Místo tajenky však čteme “těla obojetných”. Bojíme se dalších desítek minut strávených nad rotacemi semaforu, ale tenhle krok už je naštěstí triviální – na každém řádku jsou právě dvě obojetné souhlásky (bflmpsvz), jejichž těla spojíme a interpretujeme opět jako semafor.

07 Duhový Mondrian

Černý racek pravděpodobně zůstal za námi, předběhla nás však nějaká Ho-Wa-Da. Koukáme na Mondriana a nejsme z toho moc moudří. Něco tu smrdí. Tohle luštící místo není dobré, ale rozhodujeme se luštit rychle a zápachu utéct. Analyzujeme ostošest. Očekáváme výsledek v té velké bílé části vpravo dole, jak ho tam ale dostat? Lucka trvá na morseovce a Matěj po chvíli čte nápovědu o doplnění barev duhy. Ostatní mezitím počítají obdélníčky a malují řezy, informací je tu opravdu hodně. Barvy duhy nás nakonec nakopávají správným směrem, kterému ale moc přesto moc nevěříme. Proč tu bylo tolik informace navíc? Není tu ještě nějak schovaná dohledávka? Není. Za nás asi nejslabší šifra. Cestou dál se ukazuje, že zápach nás pronásleduje. Jeho původ odhaluje Janča na botě. Aspoň, že nás popohnal.

08 Kytička (šestiúhelníková)

Po chvíli luštění začíná pršet, přesunujeme se do tramvajové zastávky. Najdeme několik okruhů, do nichž se řetězce dají spojit, ale nic kloudného. Pomáhá nám až odkaz na loňskou šifru v Bednářských listech. Letos netrudnomyslníme a vrháme se do třetí dimenze. Z té se zas vracíme do dvou, a to už nám lezou krásné šestiúhelníky. Přemalovat do pěkné podoby, najít mřížku a jde se. I tak jsme tu ale strávili hodně času.

09 Smyslná

Jsme tu druzí a na smyslné šifře si doslova smlsáváme. Hard-core šifra smrdí krchovem, těch r je tu nějak mnoho, přemnoho. Ale nic z nich. V tu chvíli Janča rozpoznává smysly a odhalení binárky není pro náš převážně informatický tým nic těžkého. Pořadí smyslů nám dává druhý řádek, a to už čteme tajenku.

10 Olej, voda, med

Každé dítě ví, že olej plave na vodě, kdežto med se potopí. Krásné, rychlé, luštíme téměř na stojáka na zastávce. Ještěže jsme pořád v čele a hledání volných suchých míst k luštění nás nezdržuje.

11 Šrafované kolečko

Kolečko. Ouha. Začít kolečkem, nebo písmeny uvnitř? Mezi znaky chybí právě devět písmen, to nemůže být náhoda. Je. Kolečko vystřihujeme, skládáme, překládáme, ohýbáme… Bezvýsledně. No jasně, kolečko je od toho, aby se točilo. Kolečkem točíme, pootáčíme, koulíme… Bezvýsledně. Navlékáme na sebe poslední vrstvy oblečení, dopíjíme čaj. Je nám zima, je po půlnoci, čas naší krize nadešel. Pozorujeme týmy kolem, které přicházejí a hned zas odcházejí. Všímáme si roztodivných náhod, vetkáváme do kolečka síť trojúhelníků a různých spojnic. 27 výsečí, 3 barvy, trojková soustava nás napadá až jako poslední. Celkový čas strávený na této šifře: 2 hodiny 44 minut.

12 Carcassone

Nejdříve hledáme zadání u čtrnácté tabule, pak ale z mapy správně vyčteme patnáctku. Carcassone poznáváme a pravidla dáváme do kupy bez problémů. Byla tohle vůbec šifra? Spoustu práce s překreslováním hradeb a cest jen proto, abychom nakonec sečetli body. Jsme zvědaví, co na to řeknou týmy, které hru nikdy nehrály.

13 Kaligrafická

V jednom ze tří podchodů na ulici Hodná vyzvedáváme šifru. Tahle analýza potrvá. Co ta mínus trojka tam? Kacířská myšlenka říká, že ty malé věci nad řádky by mohla být diakritika, nevidíme ale pravidlo, podle něhož by šla napsat. Počítáme, kolik kterých znaků se tu vyskytuje, a nejsme z toho nijak moudří. Až když si namalujeme pouze čísla do správných výšek, začíná se to rýsovat. Pak ještě trošku práce s přesnou interpretací šipek a teček. A hurá k lávce. Cestu si zkracujeme tunelem, díky čemuž těsně předbíháme Tučňáky s tučňákem.

14 Morse strom

Šifru vyzvedáváme druzí, Pralinky zvlášť mají hodinu náskok. Ty už asi nedoženem. Všechna písmena se v morseovce píší čtyřmi znaky, supr pozorování. Očekáváme, že nám tajenka vyjde ve čtverečcích, které jsou prázdné. Marně. Snažíme se hledat další úroveň morseovky ve změnách mezi jednotlivými písmeny. Také marně. Zkoušíme to i s grafikou, než nás zachrání další kacířská myšlenka. Co kdyby ty prázdné čtverečky byly neexistující znaky? Yes. Spojujeme dvojice znaků, které jsou vedle sebe v morseovkovém stromě (proto tam bylo tolik jednobitových změn) a hesla znalí vyrážíme dál – že by už do cíle?

15 Bedna snake

Je to tak, jsme v cíli, čeká nás už jen závěrečný úkol. Do ruky se nám dostává bednička a my bojujeme o druhé místo. Písmena slova konec musíme sežrat hadem, který se pohybuje po bedničce. Chvíli trvá, než přicházíme na všechny její zákonitosti. Je trošku hloupé, že bedničku ovládá jen jeden, zatímco ostatní jen nečinně přihlíží, případně kibicují. K, O, néééé. Chyba. Tak se to opakuje několikrát. Pak ale Matěj zjistí, jak hada zastavit v libovolném vrcholu a dohrání je otázkou minut. Anóóóó!

Bazinga na Bedně na bedně. Druhá. V cíli o půl osmé. Potřebuje to ještě další komentář? 🙂

BAZINGA!